Publikace

Masaryk University Journal of Law and Technology (ISSN on-line 1802-5951, ISSN tištěný 1802-5943) je recenzovaný akademický časopis, vydávaný ÚPT, který publikuje původní články v oblasti práva informačních a komunikačních technologií. Publikované texty se zabývají jevy souvisejícími se zákonem v moderních technologiích (např. ochrana soukromí a osobních údajů, duševní vlastnictví, biotechnologie, kybernetická bezpečnost a kybernetická válka, energetické právo).

Anglický, recenzovaný, evidovaný v databázích Hein Online, SCOPUS, De Gruyter, IBZ, ERIH

Revue pro právo a technologie, jejíž první číslo vyšlo 1. 11. 2010, je českým recenzovaným odborným časopisem, který je zaměřen na technologické obory práva a právní vědy. Dominantními obory tak jsou právo informačních a komunikačních technologií, právní informatika a dále pak speciální obory technologického práva jako energetické právo, právo specifické produkce aj.

Časopis je od 1. 1. 2015 zařazen na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR a od 24. 6. 2015 byl zařazen do databáze ERIH PLUS.

Citační analýza judikatury je na českém trhu unikátní monografií, která je rozdělená do tří velkých částí – Teoretická východiska, Využité nástroje a způsob sběru dat a Citační prostředí českých vrcholných soudů.

První část čtenáře obecně uvádí do problematiky – od konceptu důležitosti soudních rozhodnutí, přes roli dřívějších soudních rozhodnutí, až po vysvětlení síťové analýzy, na což navazuje celá druhá část Využité nástroje a způsob sběru dat, kde autoři vysvětlují postup své práce a jak ke svým výsledkům došli.

Pro čtenáře jistě nejzajímavější částí bude však až třetí část, a to Citační prostředí českých vrcholných soudů – tedy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Zde se autoři zaměřili na význam citací dřívějších soudních rozhodnutí, na jejich množství, na to, zda tento trend spíše stoupá nebo ubývá, jaké soudy citují čí a jaké dřívější rozhodnutí a zamýšlí se i nad důvody, proč tomu tak je.

Snaha dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi zájmy jednotlivých subjektů participujících v systému autorského práva limitací garantovaných výlučných práv je historicky pozorovatelná od počátku jeho existence a úzce souvisí se samotným účelem a sociálním rozměrem autorského práva. Expanze autorskoprávní ochrany a její vymáhání technickými prostředky v reakci na technický vývoj ovšem představuje zásadní hrozbu pro toto chtěné vyvažování.

Monografie se věnuje roli a zájmům uživatelů autorskoprávně chráněných statků, vybraným limitům autorského práva, specifickým problémům, kterým systém výjimek a omezení aktuálně čelí, jakož i návrhům de lege ferenda jak tyto adresovat a odpovídá tak na základní výzkumnou otázku, jak přizpůsobit systém výjimek a omezení autorského práva prostředí digitálních sítí.

Monografie Moderní regulatorní metody ochrany osobních údajů se zabývá obecnými otázkami právní úpravy ochrany osobních údajů. Kniha vychází ze základních premis systému ochrany osobních údajů a v souladu s nimi identifikuje jako základní problém předchozí právní úpravy (směrnice 95/46/ES a zákon č. 101/2000 Sb.) její nedostatečnou vnitřní flexibilitu spočívající v chybějící možnosti funkční granularity a škálovatelnosti povinností správce údajů. Ve své klíčové části kniha nabízí analýzu performativní regulace, moderní regulatorní metody, kterou evropský zákonodárce zvolil jako základní regulatorní rámec pro Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (č. 2016/679). Díky tomu Obecné nařízení nabízí dostatečně flexibilní rámec povinností a umožňuje jejich granularitu a škálovatelnost. Kniha ve svém závěru diskutuje výhody této regulatorní metody, a upozorňuje rovněž na výzvy a překážky, které performativní regulace představuje pro interpretaci a aplikaci Obecného nařízení.

Kniha představuje první ucelené pojednání o etických, právních a sociologických aspektech přípravy online soudnictví v České republice. Online soudnictví je třeba zavádět postupně, tak aby na ně byly dobře připravené jak strany, tak soudci, soudní úředníci a manažeři soudů. Online soudnictví je důležitá reforma justice, může přinést zásadní pozitivní změny v přístupu občanů k soudům a ke spravedlnosti obecně a dlouhodobě může také uspořit významné náklady. Nicméně jsou zde také vysoká rizika, která mohou obrátit potenciální přínosy v negativa – přístup řady občanů ke spravedlnosti se může výrazně zhoršit a stát může zbytečně utratit mnoho peněz. Dobrá komplexní příprava online soudnictví bude proto klíčová. V textu jsou uvedeny důležité informace ze zahraničí a je shrnutý současný stav digitalizace justice u nás. Kniha rovněž obsahuje výsledky prvního veřejného průzkumu na téma online soudů mezi občany ČR. Kniha popisuje kroky, které nás čekají při přípravě na zavedení prvních online soudů a s nimiž je podle autorů třeba začít již nyní. Věnuje se rovněž výhledům do budoucnosti.

Cílem této knihy bylo zkoumat, zda má současná právní úprava povinností při porušení zabezpečení osobních údajů dle Obecného nařízení účelné uplatnění i v prostředí internetu věcí, a pokud ano, pak jakými úpravami lze překonat případné zjištěné výzvy a překážky. Na tuto problematiku je nahlíženo ze čtyř perspektiv. Úvod do tématu je z perspektivy kyberbezpečnosti. Je zde provedeno zakotvení pojmu porušení bezpečnosti osobních údajů a vyložen jeho vztah k pojmu bezpečnostní incident. Následně jsou představeny možné podoby porušení bezpečnosti, doložen rozsah a četnost tohoto jevu a nastíněn trend jeho vývoje. Poté je vysvětlena možná újma jednotlivců v důsledku porušení bezpečnosti. Následně je přistoupeno k tématu z právní perspektivy. V jejím rámci je nabídnut celostní rozbor právních rámců s povinnostmi směřujícími k zabránění či zmírnění dopadů porušení bezpečnosti jak v rámci Evropské unie, tak ve Spojených státech amerických. Ty jsou následně diskutovány s cílem identifikovat jejich překážky a limity. Další kapitola přibližuje dopad technologické proměny prostředí, které vymezuje pojmem internet věcí. Pozornost je věnována novým výzvám, které toto prostředí přináší pro zpracování osobních údajů. Rozmanitost situací, které pod tento pojem spadají je zachycena za pomoci tří dílčích scénářů: automatizované komunikace mezi zařízeními, prostředí chytrého města a proměny postavení mikropodniků. Tyto pohledy jsou doplněny o perspektivu ekonomickou. Ta je využita k modelování rozhodování povinných subjektů ohledně dodržování uložených povinností ve spojení s porušením bezpečnosti. Poté je přistoupeno k propojení představených perspektiv, jsou shrnuty získané poznatky o porušení bezpečnosti v kontextu internetu věcí a jsou diskutována možná řešení pro odhalené překážky dodržování příslušných povinností.

Kniha přináší přehled platné české právní úpravy v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Po obecném úvodu jsou poznatky a praktická doporučení rozděleny do sedmi klíčových oblastí: regulační rámec trhu elektronických komunikací; ochrana softwaru, právní ochrana databází či čipů a další otázky duševního vlastnictví; smluvní vztahy týkající se licencování softwaru a síťových služeb, se zvláštním zřetelem na judikaturu v této oblasti; pravidla pro elektronické důkazy, úprava elektronických podpisů, elektronické bankovnictví a elektronické obchodování; právní úprava odpovědnosti provozovatelů sítí a poskytovatelů služeb, včetně související odpovědnosti za vady výrobků; ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a důvěrností informací; a aplikace hmotného trestního práva v oblasti ICT.

Unikátní monografie je zaměřena na vymahatelnost práva pomocí online mimosoudního řešení sporů. Monografie čtivě a systematicky vymezuje pojem online mimosoudního řešení sporů a nástroje, které využívá; porovnává český právní řád především s právním řádem Anglie a Walesu a zkoumá možnosti propojení online mimosoudního řešení sporů se soudními mechanismy. Samostatnou kapitolou jsou i konkrétní možnosti online mimosoudního řešení sporů a jejich podrobný rozbor – unijní režim pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů online, rozhodování sporů o generická doménová jména nejvyššího řádu a případ eBay a rozhodování sporů prostřednictvím uzavřeného a komplexního online mimosoudního řešení sporů. Jednou z hlavních výzkumných otázek, kterou monografie řeší, je pak představení a analýza jednotlivých parametrů, které jsou zásadní pro vhodné fungování systémů poskytujících online řešení sporů.

Kniha se věnuje nejdůležitějším tématům současného práva informačních technologií. S výjimkou první kapitoly věnované pojmu a metodě práva informačních technologií, se příliš nezaměřuje na obecné otázky, ale naopak cílí na konkrétní problémy. To odpovídá nynějšímu stavu vývoje této stále ještě poměrně nové právnické disciplíny.

Toto podnětné dílo rozvíjí předpoklad, že informační soukromí je ve své podstatě srovnatelné s informační suverenitou. Toto na první pohled prosté pozorování slouží jako východisko pro analýzu různých informačních nástrojů ve vnitrostátním i mezinárodním právu. Nabízí rovněž způsob řešení situací, v nichž dochází ke střetu informačních sfér jednotlivců či států. Publikace propojuje filozofickou a metodologickou analýzu fenoménů informace, suverenity a soukromí. Zahrnuje také praktičtěji zaměřené diskuse o kybernetické bezpečnosti a přeshraničním zpracování osobních údajů, a to i v kontextu přeshraničního zajišťování digitálních důkazů.