Vybrané publikace
Masaryk University Journal of Law and Technology
Masaryk University Journal of Law and Technology (ISSN on-line 1802-5951, ISSN tištěný 1802-5943) je recenzovaný akademický časopis, vydávaný ÚPT, který publikuje původní články v oblasti práva informačních a komunikačních technologií. Publikované texty se zabývají jevy souvisejícími se zákonem v moderních technologiích (např. ochrana soukromí a osobních údajů, duševní vlastnictví, biotechnologie, kybernetická bezpečnost a kybernetická válka, energetické právo).
Anglický, recenzovaný, evidovaný v databázích Hein Online, SCOPUS, De Gruyter, IBZ, ERIH
Revue pro právo a technologie
Revue pro právo a technologie, jejíž první číslo vyšlo 1. 11. 2010, je českým recenzovaným odborným časopisem, který je zaměřen na technologické obory práva a právní vědy. Dominantními obory tak jsou právo informačních a komunikačních technologií, právní informatika a dále pak speciální obory technologického práva jako energetické právo, právo specifické produkce aj.
Časopis je od 1. 1. 2015 zařazen na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR a od 24. 6. 2015 byl zařazen do databáze ERIH PLUS.
Jakub Harašta, Terezie Smejkalová, Tereza Novotná, Jaromír Šavelka, Radim Polčák, František Kasl, Pavel Loutocký, Jakub Míšek: Citační analýza judikatury
Citační analýza judikatury je na českém trhu unikátní monografií, která je rozdělená do tří velkých částí – Teoretická východiska, Využité nástroje a způsob sběru dat a Citační prostředí českých vrcholných soudů.
První část čtenáře obecně uvádí do problematiky – od konceptu důležitosti soudních rozhodnutí, přes roli dřívějších soudních rozhodnutí, až po vysvětlení síťové analýzy, na což navazuje celá druhá část Využité nástroje a způsob sběru dat, kde autoři vysvětlují postup své práce a jak ke svým výsledkům došli.
Pro čtenáře jistě nejzajímavější částí bude však až třetí část, a to Citační prostředí českých vrcholných soudů – tedy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Zde se autoři zaměřili na význam citací dřívějších soudních rozhodnutí, na jejich množství, na to, zda tento trend spíše stoupá nebo ubývá, jaké soudy citují čí a jaké dřívější rozhodnutí a zamýšlí se i nad důvody, proč tomu tak je.
Matěj Myška: Výjimky a omezení autorského práva v prostředí digitálních sítí
Snaha dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi zájmy jednotlivých subjektů participujících v systému autorského práva limitací garantovaných výlučných práv je historicky pozorovatelná od počátku jeho existence a úzce souvisí se samotným účelem a sociálním rozměrem autorského práva. Expanze autorskoprávní ochrany a její vymáhání technickými prostředky v reakci na technický vývoj ovšem představuje zásadní hrozbu pro toto chtěné vyvažování.
Monografie se věnuje roli a zájmům uživatelů autorskoprávně chráněných statků, vybraným limitům autorského práva, specifickým problémům, kterým systém výjimek a omezení aktuálně čelí, jakož i návrhům de lege ferenda jak tyto adresovat a odpovídá tak na základní výzkumnou otázku, jak přizpůsobit systém výjimek a omezení autorského práva prostředí digitálních sítí.
Jakub Míšek: Moderní regulatorní metody ochrany osobních údajů
Monografie Moderní regulatorní metody ochrany osobních údajů se zabývá obecnými otázkami právní úpravy ochrany osobních údajů. Kniha vychází ze základních premis systému ochrany osobních údajů a v souladu s nimi identifikuje jako základní problém předchozí právní úpravy (směrnice 95/46/ES a zákon č. 101/2000 Sb.) její nedostatečnou vnitřní flexibilitu spočívající v chybějící možnosti funkční granularity a škálovatelnosti povinností správce údajů. Ve své klíčové části kniha nabízí analýzu performativní regulace, moderní regulatorní metody, kterou evropský zákonodárce zvolil jako základní regulatorní rámec pro Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (č. 2016/679). Díky tomu Obecné nařízení nabízí dostatečně flexibilní rámec povinností a umožňuje jejich granularitu a škálovatelnost. Kniha ve svém závěru diskutuje výhody této regulatorní metody, a upozorňuje rovněž na výzvy a překážky, které performativní regulace představuje pro interpretaci a aplikaci Obecného nařízení.
Pavel Loutocký: Vymahatelnost práva pomocí online řešení sporů
Unikátní monografie je zaměřena na vymahatelnost práva pomocí online mimosoudního řešení sporů. Monografie čtivě a systematicky vymezuje pojem online mimosoudního řešení sporů a nástroje, které využívá; porovnává český právní řád především s právním řádem Anglie a Walesu a zkoumá možnosti propojení online mimosoudního řešení sporů se soudními mechanismy. Samostatnou kapitolou jsou i konkrétní možnosti online mimosoudního řešení sporů a jejich podrobný rozbor – unijní režim pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů online, rozhodování sporů o generická doménová jména nejvyššího řádu a případ eBay a rozhodování sporů prostřednictvím uzavřeného a komplexního online mimosoudního řešení sporů. Jednou z hlavních výzkumných otázek, kterou monografie řeší, je pak představení a analýza jednotlivých parametrů, které jsou zásadní pro vhodné fungování systémů poskytujících online řešení sporů.
Radim Polčák a kolektiv: Právo informačních technologií
Kniha se věnuje nejdůležitějším tématům současného práva informačních technologií. S výjimkou první kapitoly věnované pojmu a metodě práva informačních technologií, se příliš nezaměřuje na obecné otázky, ale naopak cílí na konkrétní problémy. To odpovídá nynějšímu stavu vývoje této stále ještě poměrně nové právnické disciplíny.
Radim Polčák, Dan Jerker B. Svantesson: Information Sovereignty - Data Privacy, Sovereign Powers and the Rule of Law
This thought-provoking work elaborates on the assumption that information privacy is, in its essence, comparable to information sovereignty. This seemingly rudimentary observation serves as the basis for an analysis of various information instruments in domestic and international law. It also provides for the method to resolve situations where informational domains of individuals and/or states collide. Information Sovereignty combines a philosophical and methodological analysis of the phenomena of information, sovereignty and privacy. It also encompasses more practical discussions of cybersecurity and cross-border processing of personal data, including in the context of cross-border discovery of digital evidence.